Vícerozměrné programování vzdělávacích pořadů

in

Zdeněk Vaněk, Karel Votroubek, DCIT, a.s. divize PROVYS, Praha

english version deutsche Fassung

Cílem tohoto sdělení je informace o jedné z možných metod optimalizace vysílacích časů jednotlivých vzdělávacích pořadů při daných programových seriálech. Metoda vychází z reálného nárůstu počtu disponibilních distribučních kanálů vlivem probíhající digitalizace, kde při jednorozměrném programování snadno dochází k časovým kolizím mezi pořady určené pro stejný typ diváka tím, že se oba pořady vysílají současně na 2 kanálech. Pokud požadujeme snížit počet těchto programových kolizí a tím zvýšit efektivnost nákladů vynaložených na pořízení a vysílání nekomerčních pořadů, tak musíme do plánování vysílacích časů zavést kriteria umožňující měřit
a tím minimalizovat tyto kolize. To v praxi znamená místo běžně měřené sledovanosti v cílových skupinách diváků reprezentující diváky z celého teritoriálního universa rozdělit divácké universum
na vícerozměrný prostor podle distribučních kanálů a typů diváka a tím získat informaci o pravděpodobnosti vzniku časových kolizí.

Obecný princip řešení kolizí vychází z toho, že jeden pořad obdrží vyšší prioritu než ostatní pořady. Pro stanovení priorit mohou být různé přístupy, například požadavky vyplývající z mediální politiky. Popsaná metoda zvolila přístup vycházející ze sociálně ekonomických benefitů realizovaných diváky ve svém pracovním i osobním životě, protože k tomu jsou dnes v Evropě dostupná objektivní statistická data shromažďovaná cestou EUROSTAT a to zejména skupina ukazatelů pro hodnocení socioekonomických efektů
z aktivit v rámci celoživotního vzdělávání.

POPIS ŘEŠENÍ

Praktické řešení se skládá z 7 kroků:

a) Každá programová serie ve svém popisu obsahuje klasifikaci typů diváků, pro které je určena. Metoda používá 2-rozměrnou klasifikaci typu diváka, kde první rozměr je definován oborem zájmu (konkrétně 31 kódů mezinárodního číselníku oborů NACE) a druhý rozměr věkem diváka (konkrétně 5 věkových kategorií). Protože zaměření většiny pořadů je určeno pro více typů diváků, tak klasifikace každé serie je realizována formou 2-rozměrné tabulky, kde interní programový pracovník do každého pole tabulky odhadne procentní podíl příslušného typu diváka. Příklad ukazuje dále uvedené schéma.

b) Ke každému distribučnímu kanálu s působností ve zvoleném universu je z minulých statistik sledovanosti přiřazen průměrný počet diváků. Kanálová databáze je 3-rozměrná, přičemž první
2 rozměry jsou shodné s popisem programové serie (obor a věk diváka) a třetí rozměr je tvořen vysílacím časem (prime time atd). Data v kanálové databázi jsou softwarově periodicky aktualizována na základě popisů odvysílaných pořadů a změřené sledovanosti v jednotlivých věkových skupinách.

c) Měření sledovanosti každého kanálu probíhá pomocí standardních metod (peoplemetry, GfK a pod).

d) Periodicky jsou z Eurostatu získávána socioekonomická data a ukládána do znalostní databáze jako podklad pro rozhodovací algoritmus při stanovování priorit.

e) Do programovacího procesu je vložen tzv. kolizní mezikrok, ve kterém softwarový modul odhaduje pravděpodobnost časových kolizí a navrhuje případné časové přesuny pořadů tak, aby celková pravděpodobnost časových kolizí byla minimalizována.

f) Programový pracovník posoudí výsledek kolizního mezikroku a sestaví definitivní vysílací plán.

g) Výzkumné oddělení periodicky provede review dosažených výsledků a podle zjištěných hodnot upraví parametry rozhodovacích pravidel kolizního SW modulu.

Celý systém znázorňuje následující schéma:

 

ZÁVĚR:

Navržené řešení vychází z potřeb změnit programovací procesy zejména ve veřejnoprávních a nekomerčních televizních stanicích, které jsou vyvolány přechodem na digitalizaci distribučních kanálů. Zvýšení počtu distribučních kanálů zvyšuje pravděpodobnost časových kolizí pořadů zaměřených na stejný typ diváka a tím snižování jejich sledovanosti. Logickým důsledkem časových kolizí je pokles efektivnosti využívání disponibilních vzdělávacích assetů. V oblasti efektivnosti popsaná metoda zavádí do rozhodovacího mechanismu o prioritách pořadů v denním plánu socioekonomická data z EUROSTAT, která jsou hlavně zaměřena na tzv. zranitelné skupiny obyvatelstva (mládež, invalidi, nezaměstnaní, osoby s nedokončeným vzděláním, minority). Zavedením těchto aspektů do rozhodovacího mechanismu televizní stanice přibližuje měření efektivnosti občanskému vnímání přínosu nekomerčního vysílání.

Druhou zásadní změnu představuje dekompozice 1-rozměrového diváckého universa na 3-rozměrné kanálové universum, které umožňuje vyloučit z oceňování případných časových kolizí subjektivitu.

Třetí změnu popsaná metoda přináší v rozšíření popisu pořadů o 2-rozměrnou matici cílových typů diváků. Správně by se u popisu vzdělávacích pořadů mělo pracovat i se stárnutím pořadu vyjádřeným tzv. poločasem rozpadu informační hodnoty, ale to má spíše význam při plánování tvorby nových pořadů a proto zatím tento rozměr popsaná metoda nevyužívá.

Tento popis neobsahuje konkretizaci datového modelu ani popis konkrétního softwarového řešení, protože popsaný model pracovníci DCIT, a.s. v rámci PROVYS zatím v praxi v žádné stanici neimplementovali. Tento skutečný stav souvisí s problematikou získání dat z Eurostatu, protože použité ukazatele se v současné době upřesňují a postupně se zavádějí do národních statistických systémů.

Výhodou popsané metody je, že není omezena pouze na vzdělávací pořady a pouze na digitální terestriální a satelitní kanály, ale je plně kompatibilní i s dalšími typy kanálů (internet, UTM atd).

Literatura:
Standardy a podklady EU v oblasti VET – CQAF (Vocational Education and Training - Common Quality Assurance Framework)
Popis systému PROVYS TVoffice (www.provys.com)